zpátky na místě činu

První školní týden mě důkladně sežvýkal a s chutí mě vyflusnul. A hrozně rychle ode mě zdrhnul.
Nechal mě stát ve vzduchoprázdnu totálně zmatenou a jeho hustý hnusný slinty ze mě odkapávaly ještě na konci víkendu.

Po překrásných prázdninách jsem znovu naskočila do vlaku plného docházek, tabulek, analýz, didaktik a jazykových cvičení. A to mě to nejhorší ještě čeká. Slavistika a staroslověnština.




Nicméně, poté, co jsem v prvním týdnu zařídila všechno papírování, rozvrh a rozházela hromadu peněz za poplatky, jsem se znovu začala zamilovávat do Plzně. Do prostředí, cest tramvají, školních tříd (tady se ale stejně pořád krotím. převážně v nich trpíme).
Trvalo mi přesně týden, než jsem odbourala tu počáteční nechuť ke všemu, co se týká školy, protože požadavky na splnění všech předmětů obsahují slova jako "práce v týmu" nebo "prezentace v hodině". Ale pořád se uklidňuji tím, že ti, co úspěšně absolvovali, byli také jenom lidi a to mě drží při vědomí.

Každopádně si pořád užívám ty maličkosti, kterýma žiju. Někde na tumblr jsem v noci četla hrozně hezký a upřímný seznam věcí, co by autorka odpověděla na otázku "co je tvůj smysl života". A byl sestavený převážně z takových maličkostí. Ona si to vzhledem ke svému věku může ještě dovolit, nejde jí o to zabezpečit svoji rodinu nebo si vydělat na živobytí. Ale když nad tím tak přemýšlím, každý z nás, bez ohledu na věk, má na tomhle seznamu pár těch svých maličkostí, protože život přeci není (neměl by být) jen o honbě za penězi.

Co bych asi tak odpověděla já? 


- podzim
- voňavý svíčky a čaje
- sedánky a kafánky se spřízněnýma dušema, po kterých vás bolí pusa od všeho toho mluvení a hlava od všeho toho přemýšlení a vstřebávání informací
- plátěný tašky s hezkejma motivama ☺ (promiň mami, vím, že se ti nelíbí)
- Harry Potter, stále a pořád a čím starší se k němu vracím, tím víc nad ním přemýšlím a dochází mi ty maličkosti. Ale jedno se nezměnilo - Fred&George jsou prostě ♥. Jo a taky se u toho stejně intenzivně dojímám a hodně pláču.


- bílý jogurt a cereálie k snídani na koleji
- s radostí spořádanej banán po hodinovém tréninku s Karol (bacha, to je nový, protože jsem se konečně hecla)
- dny, kdy se probudím s pocitem, že se mám fakt ráda a dost mi to sluší
- Avatar: legenda o Aangovi ♥
- Appa, lítající bizon. Kreslenej, má šest nohou a bobří ocas. Ale je tak sladkeeeeej.
- pohádky. protože pohádky potřebujem. ☺
- svatá trojice, kterou uznávám ve své čistě introvertní dny: postel, kniha, čaj
- hudba ♥
- koncerty s Bárou, protože je úplně nejlepší parťák na koncerty, cpe se se mnou dopředu a fandí mi, když se vrhám po hlavě do davu lidí přímo z pódia. A ještě to u toho stihne natočit ☺
- čaj, čaj, čaj
- knížky, knížky, knížky. jejich vůně, jejich nakupování nebo jen pohled do regálu plného novinek a pocit, že je všechny potřebuju!!
- víno.
- učení se. I když mě škola občas prudí a jsem z ní na nervy, jsem v ní ráda. Pořád mě můj obor baví, pořád objevuji taje češtiny a (snad) si osvojuji ruštinu. prostě to chci dělat.

- učení se. Učit se koukat lidem do očí, usmát se na neznámého, pomoci někomu na ulici, někomu něco nezištně pochválit. Učit se chodit se zdviženou hlavou, protože si sama sebe vážím. Učit se mít ráda sama sebe. Učit se lidi nesoudit. 

Žádné komentáře:

Okomentovat

a hard rain's a-gonna fall

Venku leje. Na to, že je lednové ráno, to s počasím vypadá spíš na podzim. Nebo na hodně ošklivé jaro. Po cestě do knihovny pofňukávám nahl...