zmoudřím někdy??

Došlo mi, že už je nejspíš čas dospět. Vzhledem k tomu, jakým směrem se ubírá má kariéra, už jsem měla být dospělá tak...prostě už dávno.

Zítra totiž není 1. září jen pro zš a sš, ale i pro mě. Jedu sice jen na zápis na magistra, ale to, co bude následovat, bude fakt mazec. Hospitace v hodinách češtiny i ruštiny a v dalším semestru už pár odučených hodin. A to všechno na střední škole.



Nedokážu si to představit. Já, trochu skřet (trochu hodně skřet), trochu víc královna infantilních jedinců. Nevím, jestli mý puberťácký zábavy budou mé učitelské profesi na škodu a nebo prostě budu svým (myslím teď do budoucna) studentům trochu (hodně) blíž.

Už jsem tu někde psala, že jsem si prošla obrovským množstvím různých období, proměn, změn image. Jako první si pamatuju tu etapu, kdy jsem si to kráčela po světě s ofinkou, palestinou kolem krku a dvouma tlustýma černýma linkama POD očima. Byla jsem vlastně hrozně smutná. V tu dobu asi i jo. Byla jsem celkem dementík (bez prominutí, teď to tak beru, asi vývoj.)
Pak to šlo sem a tam. Nastřelený tři dredy, jeden pravej dred, vlasy do půlky zad, outdoorovej styl, legíny a chlupatá vesta.

Br, br, br.

Do toho si vybavím ten maglajs, co jsem v tý době měla v hlavě a myslím si, že studentům nejspíš budu dost rozumět.

Říkala jsem ségře, jakým typem učitelky bych chtěla být. Schválila mi to. Jen doufám, že:

1. K mý kariéře učitelky na plnej úvazek nikdy nedojde.
2. Když už k ní dojde, snad časem nezdegeneruju.

Kdyby mi nic nevyšlo a já nad tím ztrácela kontrolu, mám v rukávu pár triků.

Viděli jste film Zkažená úča?

Tak přesně tu druhou půlku toho filmu myslím. Tu bez alkoholu, drog, věčnýho pouštění filmů a spaní na stole.

V dalším případě - PROZAC.
(Jenom nevím, jestli ho polknu já a nebo "děti".)

No, dost už bylo srandy. Protože tohle je vážná věc. Ale až od října.

Když teď budu ta slečna praktikantka, znamená to, že:

1. Si musím pořídit nějaký dospělácký spodní prádlo? To už jako nesmím nosit svoje kalhotky se šnekama, kytičkama, chobotnicema a prasátkama...? Ne? Dobře, tak ne.
2. Musím přestat nosit svoje ponožky s komiksovým hrdinou?
3. Musím se tvářit vážně?
4. Musím přestat neočekávaně vykřikovat slovo "penis" na veřejnosti?
5. Musím přestat číst knížky označený jako "young adult" "chick lit", atd...?
6. ALE SVÝCH KOSTKOVANÝCH KOŠIL SE NEVZDÁM!! (ani těch triček s kočičkama! a cute nápisama!)

No... nejspíš to nedám. Kdyžtak se ztratím mezi studenty. (a nejspíš se budu ztrácet dalších pár desitek let...)


A jen tak, pro zpestření... Který svět mi sedne víc? Ten "můj", kdy si v kostýmu Rey nechávám dobrovolně drásat nervy a nebo ten oficiální, promoční, plný pedelů, podpatků a drdolů?

Aneb jak jsem si odskočila z daleké galaxie na promoci.